Zamilovaná do kreténa~6.kap.

1. listopadu 2014 v 23:46 | Nessa |  Dramione
Dramione - Zamilovaná do kreténa
~kapitola šestá~
Opravdu děkuju za komentáře. :)
Určitě jste si všimli ankety...Vidím, že zatím nejoblíbenější kolejí je Zmijozel. :3 Hlasujte dál.^^
Doufám, že se tato kapitola bude líbít.
Teď něco úplně něco jiného... Pro milovníky knížek, doporučuji tuto: Polozlý (Half Bad) od Sally Greenové.





"Hannah?"
"Ano?"
"Mohla bys tu chvíli s ním zůstat? Musím jít na vzduch."
"Jistě."
"Jestli se vzbudí…"
"Přijdu pro tebe, neboj se. Běž už."
"Děkuju." řekla Hermiona a odešla před stan.
Seděla u malého ohniště a přemýšlela o tom všem, co se právě děje. Až příliš jí to všechno připomínalo bitvu. A ještě ke všemu si děla starosti o Draca Malfoye. Kdo by to řekl? Už mnohokrát si dělala starosti o Harryho nebo Rona ale toto bylo něco zcela jiné.
Uběhlo pár hodin a Draco se stále neprobouzel. Hermiona hledala způsob, jak někoho kontaktovat, že se něco děje. Ale nic nenašla.
"Díky, Hermi. Jak to vypadá s ním." ukázala na Draca.
"Pořád stejný. Ale našla jsem tuhle knihu. Jsou v ní sepsány všechny byliny. Neville povídal o jedné, která dokáže člověka probudit z toho nejsilnějšího komatu. Pokud se do rána neprobudí, uvařím z ní odvar."
"Ou, jasně. Nenech se rušit."
Byla už noc a Hermiona stále nenašla to co hledala. Byla strašně unavená, stěží měla otevřené oči. Ani si nevšimla, že cosi za ní se začalo hemžit.
Draco otevřel oči, nejdřív nevěděl kde je, ale téměř okamžitě mu došlo co se stalo. Uviděl vedle se Hermiona sedící zády k němu. Zuřivě listovala stránkami velmi tlusté knihy. Na tváři se mu objevilo něco, co by se dalo nazvat jako úsměv. Přemýšlel, jestli jí má dát vědět, že je vzhůru. Líbil se mu jeho výhled na ni, atak jí ještě chvíli nechal v nevědomosti.
Po pár dlouhých chvil se konečně rozhodl. "Nechtěla bys sis už lehnout. Víš, to světlo je trochu ostré, brání mi ve spánku." řekl křenící se na ni.
Hermiona trochu nadskočila. Lekla se. Nádech a výdech. "Jak dlouho už jsi vzhůru?" řekla aniž by se na něj otočila.
"No, nějakou tu chvíli to bude."
"Tak nějakou chvíli? Ty jeden…Ty jeden bastarde." ted už se na něj prudce otočila, a pěstí mu začala bušit do ramene. Jedno bouchnutí, jedno slovo. " Kvůli tobě, mám pocit že mi praskne mozek! Mohla jsem už dávno spát!"
"Hej, hej…Dej si pohov." smál se a chytil její zápěstí.
Nastalo ticho, Draco ještě stále držel její zápěstí ve své ruce. Díval se na ni a ona se dívala na něj. Bylo to jakoby se zastavil čas, až do té doby než nepromluvila.
"Amm, půjdu si lehnout."
"Počkej, vím, že máš spoustu otázek."
Usmála se. "Ani nevíš, jak jsem zvědavá. Ale zřejmě bych usla hned u tvé první odpovědi. Takže se připrav na zítra. Vlastně už na dnešek. Tak já jdu…Lehnu si k Ginny. Dobrou."
"Dobrou."
Draco strávil zbylou noc přemýšlením. Má ji všechno říct. Určitě jí něco řekne, ale má zajít až k detailům? Zvažoval pro a proti. Co když ho bude nenávidět?
Následující den uběhl rychle. Než se naděli už byl večer. Hermiona měla v plánu mu položit své otázky.
Draco si četl venku, zatímco ostatní byli ve stanu. Očekával kdy za ním přijde se svou hordou otázek.
"To už jsem četla, nevypadá to tak, ale skončí to tragicky." Vytrhla Hermiona Draca z příběhu.
"No, díky. Ted mé naděje na dobrý konec zhasly." snažil se hrát ublíženého.
"Promin…" řekla se smíchem.
"Víš, tohle celé mi připadá jako jeden obrovský podvod." řekl tentokrát navážno.
"Uvažovala jsem nad tím, ale profesorka Mcgonagallová by to nedopustila."
"Já vím, ale co když o tom neví?"
"Co tě vede k tomu, abys sis to myslel?"
"Karkarov."
"Karkarov? Co ten s tím má?"
"Byl to smrtijed, ale říká se, že s tím ještě neskončil, a s mojí rodinou má své nevyřízené účty."
"Takže, ty si myslíš, že tě prostě chtěl dát stranou, aby prostě…"
"Něco takového. Ale už to neřešme. Zpět k tvým otázkám."
"No dobře. Ale ještě se k tomu vrátíme. Otázka č. 1. Proč ses vrátil do Bradavic? Upřímně, každý čekal, že tě už nikdy neuvidí. Že se někam hodně daleko přestěhuješ."
"Chtěl jsem, ale nemohl jsem tu nechat svou matku s otcem. A pak, no když jí otec zabil,a já pak jeho, strašně moc jsem chtěl utéct. Někam hodně daleko. Ale bud návrat do Bradavic nebo domácí vězení, můj rozsudek."
"Amm, nepůjdeme do stanu? Začíná být docela chladno."
"Dobře."
Hermiona se zachumlala do jedné velmi teploučké deky a čekala než se Draco vrátí s horkým čajem.
"Děkuji." Poděkovala přijímajíc od něj čaj.
"Takže…Další otázka?"
"To tvoje odpadnutí, souvisí s těmi tvými nočními můrami?"
"Dá se říct."
"Opravdu bys měl zajít ke sv. Mungovi."
"Já už tam byl. Nedokázali mě toho zbavit. Existuje prý jeden lektvar, ale přísady do něj…Téměř nemožné je sehnat."
"Jak se jmenuje ten lektvar?"
"Mortem sequuntur omnia"
"Cože? Tento lektvar je…nemožný uvařit. Znám jen jednoho člověka co by byl možná schopný ho uvařit a ten je už mrtvý,"
"Ano, á vím. Jiné téma prosím."
"...."
"Můžu mít pro změnu otázku já?"
"Jistě."
"Co ty a Weaslík?"
"Neříkej mu tak!"
"Ale no tak. Pořád jste spolu?"
"Moc dobře víš, že ne."
"Nebyl jsem si tím jistý. Jak si to s ním mohla vydržet tak dlouho. Já sázel měsíc."
"Haha. Spíš, co ty a tvůj mopslík?" lehla si vedle něho.
"Pansy, jen to né. Naštěstí ztratila zájem." odfrkl si při vzpomínce na Pansy.
Ještě pár minut klábosili o Pansy… Sem tam padla narážka na Rona nebo dokonce na Harryho, samozřejmě z jeho strany.
Draco byl zabraný v povídání o famfrpálu a Hermiona už chvíli klidně oddychovala.



Komentujte prosím... :)


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Vaše oblíbená kolej? :)

Zmijozel 73.9% (34)
Havraspár 6.5% (3)
Mrzimor 4.3% (2)
Nebelvír 15.2% (7)

Komentáře

1 Lily Lily | 16. listopadu 2014 v 11:04 | Reagovat

Další, prosííííím.... :))))))

2 Iris Iris | 17. listopadu 2014 v 15:29 | Reagovat

Krásný:) těšing na další :)

3 Klára Klára | E-mail | 26. prosince 2016 v 9:48 | Reagovat

supér je moc fajn ale už by to chtělo další kapitolu moc se těším co se bude dít dál

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama